Informace o Montessori vzdělávání a způsobu zapojeníDůležitým hlediskem je soulad rodičů ve výchově s principy montessori pedagogiky a soulad jejich očekávání s koncepcí naší školy. Stejně jako my při výuce, by měli rodiče dítěti ukazovat cestu, a ne ji po ní vést. Měli by chápat, proč neznámkujeme a respektovat individualitu svého dítěte, nesrovnávat ho s jinými dětmi a přijmout, že některé věci si třeba osvojí později. Jako důležitý vklad ze strany rodiny se ukazuje také vedení dítěte k samostatnosti a zodpovědnosti za vlastní povinnosti v rodině a za některá svá rozhodnutí; rovněž zdravé pojetí svobody v souladu s respektem k autoritám, kterými jsou rodiče, učitelé a asistenti. Proto je před zápisem do 1. třídy velmi důležitá osobní návštěva rodičů i dítěte ve škole a individuální rozhovor o způsobu výuky, jejich očekávání a potřebách dítěte. Pouze na základě osobního setkání a seznámení se všemi aspekty našeho způsobu práce se mohou rodiče zodpovědněji rozhodnout, zda je Montessori vzdělávací systém pro jejich dítě i rodinu vhodnou volbou. PODMÍNKY pro zařazení do Montessori třídy
Nebudou-li Vám vyhovovat z vážných důvodů termíny, omluvte se prosím předem a nabídneme Vám nahradní. Ředitel školy rozhodne o zařazení žáka do Montessori třídy po zápisu žáka na ZŠ Jeseník na základě splnění povinných podmínek a bodového vyhodnocení podle níže uvedených kritérií. V případě velkého zájmu budou vybráni uchazeči s nejvyšším počtem bodů, u shodného množství bodů rozhodne o přijetí los.
Kapacita pro přijímání dětí k plnění povinné školní docházky pro školní rok 2025/2026 ve třídách Montessori je 10 žáků. KRITÉRIA DOPLŇUJÍCÍ PODMÍNKY ZAŘAZENÍ v případě velkého zájmu
SPOLEK MONTESSORI JESENÍK adresa: Palackého 1397/10b, Jeseník, 790 01 Jan Hanulík (učitel) jan.hanulik@zsjesenik.cz, +420 775 049 574
Kristýna Hanulíková (předsedkyně spolku) jesenik.monty@gmail.com, +420 733 741 532
Barbora Wormová (učitelka) barbora.wormova@zsjesenik.cz
Marie Dorničáková (vychovatelka) marie.dornicakova@zsjesenik.cz
Montessori pedagogikaMaria Montessori se narodila v roce 1870 v Itálii. V roce 1896 po ukončení studia medicíny se stala první italskou lékařkou. Pozorování v její klinické praxi ji přivedla k analýze učení dětí. Svoji pozornost upřela na způsob jejich vývoje v závislosti na okolí, které je bezprostředně obklopuje. V roce 1906 přijala nabídku pracovat se skupinou šedesáti dětí z dělnických rodin v římské čtvrti San Lorenzo a založila tu první dětský dům Casa dei Bambini. Tady také vznikla vzdělávací metoda Montessori. Svoji metodu postavila na výsledcích své vědecké práce, která byla zaměřena na schopnost dětí přijímat téměř bez jakéhokoliv úsilí poznatky ze svého okolí a na jejich neúnavný zájem o práci s pomůckami. Všechno vybavení, všechna cvičení i technika, kterou Marie Montessori vyvinula, vychází z poznatků získaných při jejím pozorování dětí. Můžeme je shrnout do následujících principů.
PŘIPRAVENÉ PROSTŘEDÍMarie Montessori považovala úlohu prostředí za důležitý didaktický faktor a podle toho je upravovala. Prostředí by mělo poskytovat předměty, které by uspokojovaly citlivost jednotlivých vývojových fází dítěte. Je důležité, aby tyto předměty podněcovaly stále vyšší úroveň zájmů a podporovaly proces učení. Vnější prostředí by mělo být uspořádané, nepůsobit chaoticky. Úkoly je třeba připravit tak, aby je dítě mohlo plnit samo bez zásahu dospělého, svým tempem, s možností volného pohybu. Učitel pomáhá volit pomůcky a chápat jejich smysl. Děti jsou také zapojeny do péče a starost o toto prostředí. Prostor třídy je rozdělený pomocí otevřených polic s pomůckami do jednotlivých koutků. Tyto koutky jsou tematicky zaměřeny na vzdělávací předměty pro danou věkovou skupinu dětí. Najdeme zde např. koutek matematiky, českého jazyka, kosmické výchovy (slučuje oblasti botaniky, zeměpisu, historie, zoologie…) čtenářský, hudební, výtvarný koutek. Součástí třídy je i místo na setkávání dětí tzv. „komunitní kruh“. Zde děti zahajují vyučovací den (sdělují si pocity, seznamují se s denním plánem..) a zde den také končí (výměnou poznatků, oceněním práce, spolupráce…). DIDAKTICKÝ MATERIÁLPro připravené prostředí podněcující k aktivitě se využívá speciálně upravený didaktický materiál, který má ve třídě své přesně určené místo. Každá pomůcka je ve třídě jen jednou a dítě se tak učí respektovat ostatní. Pomůcka má své estetické kvality, podněcuje k činnosti a umožňuje sebekontrolu. Kontrola chyb má řadu pedagogických funkcí: Dítě chybu samo vyhledává a opravuje. Role vychovatele při kontrole ustupuje do pozadí. Dítě si samo uvědomuje, co zvládlo a co je třeba ještě zlepšit. SVOBODNÁ VOLBASvoboda znamená nezávislost, volnost, osvobození, projevuje se v činnosti, spontánní lidské aktivitě, která má ale své hranice. Výchovný prostředkem je svobodně volená činnost, která vychází z potřeb dítěte, není vnucována zvenčí. Dochází při ní ke koncentraci pozornosti. Podněcovatelem je zde přizpůsobené prostředí. Svoboda neznamená bezcílné hledání a jednání. Pedagogika Montessori má přesně propracovaný systém jednotlivých kroků při osvojování znalostí tak, že dítě nepotřebuje pomoc dospělého. Dítě má možnost si volit: místo ve třídě (stůl, kobereček) činnost, samostatnou práci nebo spolupráci se spolužákem. VĚKOVĚ SMÍŠENÉ SKUPINYVěkově smíšené skupinky umožňují dětem si navzájem pomáhat a vyzkoušet si roli být mladším či později starším členem skupiny. Děti jsou vedeny k tomu, aby si uvědomovaly a byly ohleduplné k potřebám druhých, a stávaly se tak členem malého společenství. Vzájemná komunikace a spolupráce ve skupinách rozvíjí sociální cítění, chování a také nezávislost. UČITEL JAKO PRŮVODCEUčitel v Montessori pedagogice sleduje vývoj dítěte, jeho senzitivní fáze, kterým přizpůsobuje vhodné prostředí a materiál. Pomáhá dítěti v orientaci ve světě, ale nevnucuje mu své představy a přesvědčení. Odstraňuje překážky, které narušují vývoj dítěte. Dbá na to, aby práce dítěte nebyla přerušována. Sleduje sociální vývoj dítěte, jeho začleňování do kolektivu dětí a dospělých. Podporuje jak individuální tak i společnou práci, která vede ke spokojenosti všech. Učitel vystavuje děti zodpovědnosti a výzvám. Díky absenci vynucované kázně ve formě příkazů a instrukcí dává učitel prostor pro rozvoj sebekázně. CESTA K SEBEHODNOCENÍDěti v Montessori pedagogice nejsou vedeny ke srovnávání a soutěžení s ostatními, ale trénují sebehodnocení. Při posezení v „komunitním kruhu“, mohou vyjádřit, co se jim ten den podařilo, z čeho měly radost, proč se jim něco nezdařilo apod. Samy si vytvářejí pravidla soužití ve třídě, doplňují je o nově vzniklá v běžných denních situacích, řeší problémy, které nastaly. Není zde hodnocení klasickými známkami. Dítě a učitel pouze ocení, jaké se pokroky v dané oblasti podařily. Děti si zakládají portfolia a každý má své desky se záznamovými listy. To jsou přehledy učiva, kde si postupně vybarvují políčka s popisem učiva, které zvládly. Vysvědčení se slovním hodnocením děti dostávají v pololetí a na konci školního roku. SPOLUPRÁCE S RODIČIV Montessori zařízeních je spolupráce s rodiči velmi důležitá. Rodiče mají během vyučování volný vstup do třídy. Rodiče se podílejí na materiálním vybavení, jsou zapojováni do různých akcí třídy a školy. Je důležité, aby přístup rodiny k dítěti byl v souladu s montessoriovským přístupem. Proto probíhá vzdělávání rodičů na přípravných setkáních a přednáškách. |